Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den Země 20. dubna 2018 na pražském Spořilově

Den Země 20. dubna 2018 na pražském Spořilově

Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás zvou na Den Země s Akademií věd ČR 2018, který se uskuteční v pátek 20. dubna 2018 v areálu Akademie věd ČR v Praze 4, Spořilov v době od 9:00 do 13:00.

Místo konání akce: Boční II, Záběhlice, Praha, Česko
Typ akce: Exkurze
Termín konání akce: 20.04.2018 od 9:00 do 13:00

Program je určen studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti. Připravujeme ho při příležitosti Dne Země, který se každoročně po celém světě připomíná právě v dubnu již od roku 1971. Akademie věd ČR tuto tradici ctí a v měsíci dubnu pořádá několik akcí zaměřených na vědy o Zemi.

Prosíme zájemce (zejména školní skupiny), aby svoji návštěvu laskavě nahlásili - Ing. Miroslava Macháčková, Geofyzikální ústav AV ČR, e-mail m.machackova@ig.cas.cz, popř. telefonicky na 601 116 708. Do e-mailu prosím uveďte čas vašeho příchodu, kontaktní telefon a počet studentů. Akce probíhá pod širým nebem, takže v případě nepříznivého počasí může dojít k úpravě programu či zmenšení maximálního množství návštěvníků akce.

V rámci programu budete mít možnost navštívit tato stanoviště:

  • Vyrobte si vlastní zemětřesení (jak se zemětřesení měří)
  • Zatřes Českou republikou (jak se určuje místo vzniku zemětřesení)
  • Zemětřesení na stole, aneb jak vzniká zemětřesení
  • Horniny jako přírodní magnety (kde vzniká a jak se měří magnetismus hornin)
  • Jak vznikají pískovcové brány? (vždy v půl a v celou)
  • Pískové vulkány, aneb není vulkán jako vulkán (vždy ve čtvrt a ve tři čtvrtě)
  • “Flašinet” deskové tektoniky – pohyby zemského povrchu, vznik sopek apod.
  • Výbuch sopky před vašima očima (vždy v půl a v celou)
  • Horniny pod mikroskopem
  • Geologické procesy zapsané v horninách, aneb vítejte v geoparku
  • Pozorování Slunce, když bude jasno...jinak pozemské objekty
  • Meteorologie v láhvi
  • Ukázky meteorologického měření

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Den Země, Geologie, Astronomický ústav AV ČR


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »